Vegetariánství a jeho přísnější forma veganství se řadí do alternativních směrů stravování. Vegetariánství se ještě dělí na další podtypy, například laktoovovegetariánství, kdy jsou povolené mléčné výrobky a vejce, ovovegetariánství, které dovoluje navíc jen konzumaci vajec, ale ne mléčných výrobků, nebo pescetariánství, kdy jsou povolené ryby a mořské plody. Velmi zjednodušeně řečeno je vegetariánství výživový směr, při kterém je z jídelníčku zcela vyřazeno maso a masné výrobky. Veganství je ještě přísnější výživový směr, jelikož z jídelníčku jsou vyřazeny všechny živočišné produkty, tudíž maso, ryby, mléčné výrobky, vejce i med.

S těmito alternativními směry stravování se ale pojí různá rizika. Pokud je dospělý člověk vegetarián, musí dbát na dostatečný přísun bílkovin a především na správnou skladbu aminokyselin, které naše tělo potřebuje. Esenciální aminokyseliny (valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, tryptofan, lyzin, methionin a threonin) jsou takové, které si náš organismus nedokáže sám vytvořit, a proto je třeba je přijímat z potravy. Nejlepšími zdroji jsou právě maso, mléčné výrobky, vejce, luštěniny a obiloviny. V případě, že se někdo rozhodne stravovat dle vegetariánských zásad, měl by dbát na správnou kombinaci jídel – například luštěniny s obilovinami. Je tu však riziko vysoké konzumace vlákniny za den (více jak 30 g), což může následně bránit ve vstřebávání minerálních látek (železo, zinek, vápník). Nemluvě o tom, že některé látky jsou lépe vstřebatelné z živočišných produktů než z rostlinných, viz železo. Určitě se nedá říct, že by tento výživový směr byl nějak tělu škodlivý, jen je důležité si hlídat příjem určitých živin a minerálních látek, aby nedocházelo k úbytku svalů, anémii a podvýživě.

Naopak veganství je již alternativní směr, který odborníci neshledávají za zcela tělu prospěšný. V případě, že se člověk stane veganem, hrozí mu časem nedostatek minerálních látek (vápník, železo aj.). Dále dochází k deficitu vitaminu B₁₂, který lze přijmout pouze z živočišných potravin, a při jeho nedostatku v těle dochází k anémii, postižení periferních nervů, ale dokonce se může dostavit i deprese či demence. Chybět může veganům také vitamin D, který je důležitý pro mineralizací kostí, respektive k předcházení vzniku osteoporózy (řídnutí kostí).

Vegetariánství a hlavně veganství se absolutně nedoporučuje těhotným a kojícím ženám a především dětem. Tyto skupiny populace potřebují všechny základní živiny a minerální látky ke správnému vývoji. Je totiž prokázáno, že veganská strava může mít negativní vliv na rozvoj mozku i těla, tudíž děti vychovávané ve veganství nemusí dosahovat takové inteligence a vzrůstu jako jejich vrstevníci, kteří se stravovali racionálně.

Pokud se tedy rozhodujete, zda přejít na některý druh alternativního stravování, myslete na to, že je důležité sledovat příjem základních živin, minerálních látek a vitaminů, aby mohlo vaše tělo stále správně fungovat.

Nebojte si říci o pomoc našeho nutričního terapeuta.