Trápí vás bolest a brnění v rukou? Možná je to syndrom karpálního tunelu –⁠ problém, který se dotýká čím dál více lidí. Jak se zbavit těchto nepříjemných příznaků a vrátit rukám plnou funkčnost? Cesta k úlevě je možná blíž, než si myslíte. Přečtěte si náš článek a zjistěte, jak dostat své ruce zpátky do formy díky osvědčeným technikám.

Co je syndrom karpálního tunelu neboli CTS? 

Karpální tunel na ruce je průchod mezi předloktím a dlaní, který je vymezený zápěstními kostmi a vazivem. Tento prostor slouží jako cesta pro nervy, cévy a šlachy. Pokud dojde k tlaku na středový nerv, vzniká bolestivý stav nazývaný syndrom karpálního tunelu. Toto onemocnění spadá do kategorie úžinových syndromů, což jsou poškození periferních nervů způsobená tlakem okolních tkání. 

Syndrom karpálního tunelu je poměrně častá porucha, která postihuje přibližně 1 až 5 % populace. Jde o nejběžněji diagnostikovanou kompresní neuropatii, při níž dochází ke stlačení nervu v oblasti jeho průběhu. Vyskytuje se třikrát častěji u žen než u mužů, což by se dalo vysvětlit odlišnou anatomií zápěstí a vlivem hormonálních změn. 

Tip: Mohlo by vás zajímat 6 nejčastějších příčin bolesti kloubů a jak se jí zbavit. 

Jaké jsou typické příznaky syndromu karpálního tunelu? 

Jak poznat syndrom karpálního tunelu? Projevuje se hlavně bolestí a brněním v prstech, které jsou napojené na střední nerv. Nejčastěji jde o palec, ukazováček a prostředníček, někdy také část prsteníčku. Prevence karpálního tunelu zahrnuje změnu ergonomie při práci či správné rozcvičování rukou před náročnými aktivitami. Jak se syndrom pozná? 

Brnění a necitlivost v prstech: Pocit mravenčení a necitlivost bývá různě silný – někdy se drží jen v prstech, ale jindy zasahuje i celou ruku. 

Šíření bolesti: U těžších případů se bolest táhne až do předloktí, a občas dokonce vystřeluje až k rameni. 

Kdy je to nejhorší? Obecně v noci. Mnoho lidí s CTS se kvůli bolesti nebo brnění probouzí ze spánku. Postupem času se ale příznaky karpálního tunelu objevují i během dne, hlavně při činnostech, kde je ruka dlouho v jedné poloze, nebo když se zápěstí pořád ohýbá – třeba při práci na počítači, během řízení auta nebo při dlouhém držení telefonu. 

Řízení, psaní, čtení – činnosti, které problémy s karpálním tunelem zhoršují 

Syndrom karpálního tunelu má tu nepříjemnou vlastnost, že se jeho příznaky zhoršují při určitých aktivitách, které kladou zvýšený nárok na zápěstí. Mezi takové aktivity patří například:  

• řízení auta, kdy člověk dlouho drží volant v napětí,  
• čtení knihy, kdy je zápěstí často ohnuté, 
• psaní na klávesnici, kde opakovaně dochází k pohybům zápěstí nahoru a dolů (přesně takto se na klávesnici psát nemá, zápěstí má být pohodlně opřené na podložce a pohybovat se mají pouze prsty) 
• nebo telefonování, kdy je ruka po delší dobu v jedné poloze. 

Tyto běžné činnosti způsobují nárůst brnění a bolesti v ruce, což bývá velmi nepříjemné. Naštěstí si někteří lidé najdou vlastní způsoby, jak si alespoň na chvíli ulevit. Krátkodobou úlevu přináší třesení nebo mnutí rukou – to jakoby „probudí“ ztuhlé nervy a svaly. Někdo zase nedá dopustit na teplou vodu – ponoření rukou pod teplou tekoucí vodu může dočasně zklidnit bolest i brnění.

Praktické tipy: Jak předcházet syndromu karpálního tunelu a zmírnit jeho příznaky 

Pro prevenci karpálního tunelu je důležité osvojit si správné návyky, které snižují zátěž na zápěstí a okolní nervy. Správné nastavení pracovního prostředí, pravidelné přestávky a vhodná cvičení pomáhají udržet ruce v dobrém stavu a předejít nepříjemným příznakům.

Tip: Pokud máte podezření na syndrom karpálního tunelu, objednejte se k nám na vyšetření – náš odborný tým vám pomůže najít nejvhodnější řešení. 

Následující rady vás provedou kroky, jak se o své zápěstí a ruce starat, abyste snížili riziko vzniku a rozvoje syndromu karpálního tunelu. 

1) Správná ergonomie pracovního prostředí 

• Výška židle a monitoru: Seřiďte si židli tak, aby vaše předloktí byla v úrovni klávesnice a horní hrana monitoru v úrovni očí. Tento krok minimalizuje nutnost ohýbat zápěstí a přetěžovat je. 
• Umístění klávesnice a myši: Klávesnice by měla být rovná vzhledem k úrovni předloktí, tedy ve výšce, která minimalizuje nutnost ohýbání zápěstí při psaní. Pro prevenci syndromu karpálního tunelu je obecně vhodnější používat plochou klávesnici, která umožňuje udržet zápěstí v přirozené poloze. Klávesnice na nožičkách může zvyšovat úhel zápěstí a tím i riziko přetížení. Ergonomické klávesnice, které jsou zakřivené nebo rozdělené, mohou významně přispět ke snížení nesprávného namáhání rukou, protože podporují přirozenější polohu zápěstí a prstů.  

Používání ergonomických podložek pod zápěstí pomáhá zvednout zápěstí do neutrální polohy, což snižuje nadměrné napětí a pohyb při práci s klávesnicí nebo myší.

2) Dbejte na přestávky a změny poloh 

Pro minimalizaci únavy a snížení rizika zánětu doporučují odborníci každou hodinu udělat několikaminutovou pauzu. Během této přestávky se protáhněte, zakružte zápěstími a nechte ruce odpočinout od opakovaných pohybů. Tím nejen chráníte své zápěstí, ale také podporujete lepší krevní oběh. 

Tip: Zkuste pravidlo 20-20-20. Každých 20 minut si udělejte 20 sekund pauzu a podívejte se na 20 stop (cca 6 metrů) vzdálený objekt. Po přestávce zkuste několik jednoduchých cviků na ruce a zápěstí. 

3) Nervové a šlachové gliding cvičení 

Gliding cviky pomáhají udržovat plynulý pohyb nervů a šlach v karpálním tunelu, což snižuje riziko zánětu a přetížení. Tyto cviky zahrnují jemné pohyby zápěstí a prstů v různých směrech, například pomalé ohýbání a rotace. Jsou obzvláště vhodné pro osoby s vyšším rizikem vzniku karpálního tunelu, ale jejich přesné provedení by měl doporučit fyzioterapeut pro zajištění správné techniky a maximální efektivity cvičení.

4) Teplá vodní lázeň k úlevě od bolesti 

Teplá vodní lázeň pomůže uvolnit svaly a zklidní zápěstí. Ponořte ruce do teplé vody (okolo 33–37 °C) a jemně pohybujte zápěstím po dobu 3–5 minut. Tento postup zopakujte několikrát za den. Teplá lázeň slouží nejen k úlevě od bolesti při již existujících příznacích, ale může sloužit i jako prevence – zlepšuje krevní oběh, uvolňuje svaly a snižuje riziko přetížení zápěstí.

5) Zapojujte do práce obě ruce

Zvláště u činností vyžadujících větší tlak nebo opakované pohyby, jako je zvedání těžkých předmětů nebo používání nářadí, zapojte obě ruce, abyste snížili zátěž na jedno zápěstí. 

6) Použití zápěstní dlahy nebo ortézy 

Především v noci dochází k tomu, že mnoho lidí podvědomě ohýbá zápěstí, což zvyšuje tlak na středový nerv v karpálním tunelu a zhoršuje příznaky jako brnění nebo bolest. Tento nevědomý pohyb často vede k intenzivnějšímu pocitu ztuhlosti nebo bolesti po probuzení.

Zápěstní dlaha udržuje zápěstí v neutrální (rovné) poloze a zabraňuje jeho ohýbání během spánku, a to minimalizuje tlak na nerv a zmírňuje noční příznaky syndromu karpálního tunelu.

Když se síla vytrácí: Jak CTS ovlivňuje motoriku a každodenní činnosti 

V pokročilejších stádiích syndromu karpálního tunelu přichází kromě bolesti a brnění i další komplikace, jako je ztráta síly a jemné motoriky ruky. Prevence syndromu karpálního tunelu se proto zaměřuje také na pravidelnou fyzioterapii, která pomáhá udržovat pružnost a sílu ruky. Co jsme dříve považovali za samozřejmost, najednou začne představovat problém – otáčení klíče v zámku, zapínání knoflíků nebo otevírání sklenic apod.

Tip: Přečtěte si náš článek Fyzioterapie od pojišťovny – ano či ne?

Syndrom karpálního tunelu také oslabuje svaly v oblasti palce – to způsobuje viditelný úbytek svalové hmoty v tzv. tenarové eminenci – vyvýšenině na dlani přímo pod palcem. Tento jev nejenže omezuje schopnost palce a ruky (například pevné uchopení předmětů nebo ztráta jemné motoriky vedoucí k vypadávání věcí z ruky), ale také mění celkový vzhled dlaně, což může být pro pacienta frustrující. V pokročilých fázích je ruka méně funkční.

Bilateralita: Když syndrom karpálního tunelu zasáhne obě ruce 

Ačkoli si mnoho lidí představuje syndrom karpálního tunelu jako problém jedné ruky, skutečnost je trochu jiná. Až u 65 % pacientů se totiž tento syndrom vyvine oboustranně. Bolest, brnění nebo slabost se tak projevují v obou zápěstích současně, což ještě výrazněji komplikuje běžné denní činnosti. Prevence syndromu karpálního tunelu by se měla zaměřit především na minimalizaci celkového zatížení zápěstí a dodržování ergonomických zásad při práci. Rovnoměrné zatížení rukou může být vhodné u aktivit vyžadujících větší tlak, ale celkově je nezbytné snížit přetěžování rukou a zařadit pravidelné přestávky a cvičení.

Častěji však dochází k tomu, že se syndrom karpálního tunelu objeví nejdříve jen na jedné ruce, zatímco druhá ruka vykazuje pouze mírné, někdy i nepostřehnutelné symptomy. Tyto „subklinické“ příznaky karpálního tunelu jsou natolik slabé, že si je pacient ani neuvědomuje. Přesto je třeba mít na paměti, že se syndrom může postupně zhoršovat a zasáhnout obě ruce.

Diagnostické testy a jejich přesnost 

Pro potvrzení syndromu karpálního tunelu (CTS) se využívají testy s různou přesností: 

• Citlivost: Ukazuje, jak dobře test odhalí CTS u pacientů. Vyšší hodnota znamená nižší riziko přehlédnutí onemocnění. 
• Specifičnost: Udává, jak dobře test rozpozná zdravé jedince. Vyšší hodnota snižuje riziko falešně pozitivních výsledků. 

Diagnostický výkon vyjádřený jako OR (odds ratio) pak představuje poměr pravděpodobnosti, že daný test správně identifikuje přítomnost onemocnění (pozitivní výsledek) ve srovnání s pravděpodobností, že takový výsledek nevznikne. OR nám v tomto kontextu ukazuje, jak účinný a spolehlivý je diagnostický test v porovnání s ostatními testy. Vyšší hodnota OR znamená lepší diagnostickou spolehlivost testu. 

Pro lepší představu: 

• Hodnota OR kolem 1 naznačuje, že test má malou výpovědní hodnotu. 
• Hodnoty nad 10 indikují vysoce spolehlivý test. 
• Medián OR u běžně používaných testů pro CTS se pohybuje kolem 7–15, což ukazuje solidní diagnostickou účinnost. 

 Detailní popis testů 

• Phalenův test: Tento test se provádí ohnutím zápěstí do úhlu, kdy se hřbety rukou opírají proti sobě. Držení této pozice po dobu jedné minuty často vyvolá bolest nebo brnění v oblasti prstů inervovaných středním nervem, která značí pozitivitu testu. Citlivost 68 % a specificita 73 % dělá z tohoto testu základní nástroj pro diagnostiku CTS, kdy například citlivost 68 % znamená, že Phalenův test správně identifikuje 68 ze 100 pacientů se syndromem karpálního tunelu. Specificita 73 % pak ukazuje, že test správně určí 73 ze 100 zdravých jedinců jako negativní. Tyto statistiky jsou důležité pro posouzení spolehlivosti testu v klinické praxi. 

• Tinelův test: Lékař nebo pacient jemně poklepává na střední nerv těsně nad karpálním tunelem. Pokud to vyvolá brnění nebo bolest v oblasti zápěstí a prstů, můžete test považovat za pozitivní. Citlivost je 50 % a specificita 77 %. 
• Durkan test (manuální komprese): Při tomto testu lékař vyvíjí tlak na karpální tunel po dobu 30 sekund. Výskyt bolesti nebo brnění svědčí o pozitivním nálezu. Citlivost 64 % a specificita 83 % ho řadí mezi spolehlivější testy. 
• Test zvednutí ruky nad hlavu: Tento test spočívá ve zvednutí rukou nad hlavu po dobu jedné minuty. Pokud se objeví některé příznaky karpálního tunelu, je test pozitivní. Tento test je s hodnotou OR 128,6 velmi přesný, a proto zvláště užitečný pro diagnostiku CTS. 

*Diagnostické testy a jejich přesnost (zdroj: UpToDate, Carpal tunnel syndrome: Clinical manifestations and diagnosis) 

Poznámka k hodnotám: 

• OR (diagnostický poměr šancí) kombinuje citlivost a specificitu a ukazuje celkovou spolehlivost testu. 
• Hodnota OR mezi 7 a 15 je běžná pro klinicky používané testy (jako Phalenův nebo Durkan test). 
• Hodnota OR 128,6 u testu zvednutí ruky naznačuje výjimečnou diagnostickou přesnost, ale tento test je méně používaný kvůli obtížné aplikaci v běžné praxi. 

Tip: Nemusíte trpět jen na karpální tunely. Víte, jak léčit golfový a tenisový loket a předcházet jejich vzniku? 

CTS pod lupou: Jak elektrodiagnostika pomáhá zjistit stav vašich nervů 

Při potvrzení diagnózy syndromu karpálního tunelu jsou často klíčové elektrodiagnostické testy, mezi které patří studie vedení nervů (NCS) a elektromyografie (EMG). Tyto testy se provádějí pro posouzení toho, jak závažný je syndrom karpální tunel na ruce a jaký typ léčby by byl pro pacienta nejvhodnější. 

Prevence syndromu karpálního tunelu může zahrnovat i pravidelnou kontrolu ruky odborníkem při dlouhodobém vystavení zátěži.

Ultrazvuk a MRI – přesné zobrazovací techniky pro odhalení CTS  

Ultrazvuk a MRI lékaři využívají k zobrazení středního nervu, zejména pokud jsou příznaky karpálního tunelu atypické nebo se předpokládá strukturální abnormalita v jeho oblasti, jako je například cysta nebo poškození kosti.

Ultrazvuk má citlivost mezi 65 a 97 % a specificitu mezi 73 a 98 % při identifikaci CTS. Tato metoda je nicméně méně spolehlivá u starších osob nad 80 let, což bývá způsobené změnami tkání souvisejícími s věkem, jako je zvýšená tuhost vazů a šlach, snížená kvalita obrazu vlivem degenerativních změn a přítomnost dalších zdravotních komplikací, které ovlivňují přesnost ultrazvukového vyšetření.

Proč zvolit ATODA Medical pro léčbu syndromu karpálního tunelu? 

V ATODA Medical nabízíme komplexní péči pro pacienty se syndromem karpálního tunelu, zahrnující diagnostiku, léčbu a následnou rehabilitaci. 

• Komplexní diagnostika: Naši specialisté provádějí důkladné vyšetření k potvrzení diagnózy CTS a vyloučení jiných příčin obtíží. 
• Individuální léčebné plány: Každý pacient obdrží na míru sestavený plán léčby. 
• Pokročilá fyzioterapie: Naše fyzioterapeutické týmy využívají moderní techniky a postupy k obnovení funkce ruky a prevenci recidivy. 
• Rychlé objednání: Nabízíme krátké čekací doby a možnost objednání na přesný čas, což minimalizuje zdržení v zahájení léčby. 
• Příjemné prostředí: Klinika se nachází v zrenovovaném historickém objektu s dobrou dostupností autem i MHD, což zajišťuje pohodlí během návštěv. 

Výběrem naší kliniky pro léčbu syndromu karpálního tunelu získáte profesionální péči zaměřenou na vaše individuální potřeby, s cílem rychlého návratu k běžným aktivitám bez bolesti. Objednejte se k nám – díky nadstandardní lékařské péči se o vás komplexně postaráme.