Je normální, že se děti cítí čas od času ustaraně nebo úzkostně – například když nastupují do školy, školky nebo se stěhují do jiného města. Tyto obavy bývají obvykle přechodné. U některých dětí ale úzkost ovlivňuje jejich chování a myšlení a zasahuje do každodenního života ve škole i doma. Tehdy může být zapotřebí odborná pomoc. Než se obrátíte na odborníka, vyzkoušejte několik strategií pro zmírnění úzkosti (níže jsme se o nich rozepsali detailněji). 

Seznam 8 strategií pro zmírnění úzkosti: 

1. Identifikujte spouštěče – rozpoznejte, co ve vašich dětech vyvolává pocit úzkosti. 
2. Vciťte se – ukažte dětem, že chápete, jak se cítí. 
3. Transformujte neužitečné myšlenky v realistické – pojmenujte neužitečné myšlenky a vytvořte nové. 
4. Cvičte hluboké dýchání – pomáhá se zklidněním a soustředěním. 
5. Hrajte role – připravte děti na situace, ze kterých mají strach. 
6. Budujte sebedůvěru – dejte dětem příležitost zvládnout těžkou situaci bez vaší pomoci. 
7. Naučte dítě ukotvit se ve fyzickém světě – vyzkoušejte techniku 5-4-3-2-1. 
8. Povzbuzujte k aktivitě – oblíbená činnost odvede pozornost od úzkosti k něčemu jinému. 

Objednejte se k nám – naučíme vás, jak s těmito strategiemi pracovat, a poradíme i s dalšími problémy, které vaše dítě trápí. Naší předností je komplexní lékařská péče pod jednou střechou, objednání na přesný čas a uklidňující prostředí. 

Co je úzkost u dětí? 

Úzkost je velmi obecný pojem, který se používá k popisu pocitu extrémních obav nebo neklidu. Pocit úzkosti je přirozený, zvláště poté když se stane něco nepříjemného. Když však dítě pociťuje úzkost, která trvá delší dobu a brání mu v takových činnostech, jako je chození do školy nebo setkávání s kamarády, jedná se o úzkostnou poruchu. 

Děti s úzkostnými poruchami mají často emoční výbuchy pláče a záchvaty vzteku. Kromě toho se často objevují tělesné příznaky, jako jsou bolesti břicha, hlavy, nevolnost, zvracení, dušnost nebo problémy se spánkem. 

Mějte na paměti, že úzkost má mnoho příznaků a u každého dítěte se může projevovat jinak. Toto jsou nejběžnější z nich:  

• problémy se spánkem  
• nadměrné obavy nebo nervozita 
• stěžování si na bolesti břicha nebo jiné fyzické problémy  
• vyhýbání se určitým situacím a místům 
• lpění na rodičích nebo pečovatelích  
• problémy se soustředěním ve třídě 
• záchvaty vzteku  
• podrážděnost 

Jak zvládnout úzkost u dětí? Co (ne-)dělat 

Při překonávání úzkosti u dětí může pomoct mnoho nástrojů. Jedná se o strategie, které psychologové a terapeuti používají při terapii, a výzkumy zjistily, že tyto strategie jsou prospěšné při léčbě a zvládání úzkosti. 

Tip: Zjistěte, jaký je rozdíl mezi psychologem, psychiatrem a psychoterapeutem. V článku tyto pojmy vysvětlujeme.   

Pokud ale hledáte odbornější pomoc, objednejte se ke zkušeným lékařům. U nás najdete nadstandardní lékařskou péči a krátké čekací lhůty už do 3 týdnů od zavolání (členy programu GOLD objednáváme ještě na daný týden, členy programu SILVER na nadcházející týden). 

Tady jsou slíbené strategie: 

1. Identifikujte spouštěče 

Prvním užitečným krokem je, abyste si vy i vaše děti uvědomili a rozpoznali, co v nich vyvolává pocit intenzivní úzkosti. Je tedy důležité s dítětem o jeho úzkosti nebo obavách mluvit. Pozorně mu naslouchejte, abyste porozuměli jeho pocitům.  

Jakmile identifikujete spouštěče, můžete zavést níže uvedené tipy. Je důležité mít na paměti, že cílem není nutně spouštěče odstranit, ale naučit dítě pocity úzkosti zvládat a pracovat s nimi. 

2. Vciťte se 

Myšlenky, emoce a prožitky jsou pro děti skutečné. Bez ohledu na to, co si o nich myslíte, je důležité, aby se vaše děti cítily vyslyšené a pochopené. Snažte se nevytvářet si domněnky a nezavrhovat jejich obavy. Ujistěte je, že rozpoznat problémy a mluvit o nich je dobré, a ukažte jim, že chápete, jak se cítí. 

3. Transformujte neužitečné myšlenky v realistické 

Promluvte si se svými dětmi o jejich myšlenkách a přesvědčeních a zjistěte, co je trápí. Jakmile budete vědět, jaké myšlenky se vašim dětem honí hlavou, budete moct na nich pracovat.  

Vaše dítě se například strachuje: „Neudělám test a pak propadnu“. Pokládejte dítěti další otázky, které ho přinutí o situaci samostatně přemýšlet. Ptejte se: 

• Už jsi někdy předtím test nezvládl? 
• Co jsi v minulosti udělal, abys testem prošel? 
• Podnikl jsi stejné kroky i teď? 

Neužitečné myšlenky jste pojmenovali, takže teď své dítě povzbuďte a pomozte mu vytvořit realističtější a užitečnější myšlenku, například: „I když mám pocit, že neuspěju, na test jsem se připravil a předvedu co nejlepší výkon.“ Nebo: „I když tento test nezvládnu, neznamená to, že propadnu.“ Dejte si záležet na tom, aby nové afirmace nebyly přehnaně optimistické a nerealistické. Děti je prokouknou. 

4. Cvičte hluboké dýchání 

Hluboké břišní dýchání pomáhá se zklidnit, znovu se začít soustředit a jasněji myslet. Zvyšuje hladinu kyslíku v krevním oběhu a snižuje srdeční tep, frekvenci dýchání, svalové napětí a míru stresu.  

Instruujte děti, aby si položily ruce na břicho a hrudník. Řekněte jim, že cílem je zhluboka dýchat břichem, což povede k tomu, že se ruka na břiše bude pohybovat nahoru a dolů. Řekněte jim, aby se pomalu zhluboka nadechly nosem, dech na pár vteřin zadržely a pak pomalu vydechly ústy. Tento postup několikrát zopakujte. Zkuste toto cvičení udělat zábavnějším a předstírejte, že nasáváte vůni květin a následně sfoukáváte svíčky na dortu. 

5. Hrajte role 

Pokud se vaše děti obávají konkrétních situací, zahrajte si je, abyste jim pomohli se připravit. Příkladem může být objednávka v restauraci, první let letadlem, koupě lístku do kina, žádost o pomoc učitele apod. 

6. Budujte sebedůvěru 

Nechte děti plnit úkoly v domácnosti, dejte jim příležitost zvládnout těžkou situaci samostatně bez vaší pomoci, nechte je rozhodnout, chvalte je za snahu, ne za výsledky. V tomto článku jsme se o tom rozepsali víc. 

7. Naučte dítě ukotvit se ve fyzickém světě 

Úzkostnou poruchu u dětí lze zvládnout i technikou 5-4-3-2-1, které se říká smyslové uzemnění (zahrnuje zaměření na pět smyslů: zrak, hmat, sluch, čich a chuť). Dítěti pomůže se soustředit na přítomný okamžik a odvést pozornost od úzkostlivých pocitů. Jak na ni? Cílem je, aby se dítě zaměřilo na:  

• 5 věcí, které vidí – rozhlédne se kolem sebe a věnuje pozornost pěti konkrétním věcem, které právě vidí. Může to být cokoliv – stůl, květina, barva na stěně, kniha nebo papírový kapesník. 
• 4 věci, které cítí dotykem – zaměří se na čtyři věci, kterých se může dotknout. Může si uvědomit texturu svého oblečení, cítit židli pod sebou, dotknout se předmětu na stole nebo třeba zabořit ruce do polštáře.   
• 3 věci, které slyší – zavře oči a zaposlouchá se do svého okolí. Identifikuje tři zvuky, které slyší, třeba zpěv ptáků, šum větru, bzučení lednice nebo vlastní dech.   
• 2 věci, které cítí čichem – zkusí si uvědomit dva různé pachy. Pokud právě nepůjde nic cítit, jednoduše si může k něčemu přivonět – k šálku čaje, mýdlu, svetru.   
• 1 věc, kterou může ochutnat nebo si vzpomene na svou oblíbenou chuť, pokud v danou chvíli nemůže nic ochutnat. 

8. Povzbuzujte k aktivitě 

Pravidelný pohyb a oblíbená činnost odvede pozornost od úzkosti k něčemu jinému. Vyzkoušejte:  

• malování, kreslení nebo vybarvování 
• běh nebo procházku 
• poslech hudby 
• sledování filmu nebo čtení knihy 
• psaní deníku 
• cokoliv dalšího 

Další způsoby, jak zmírnit úzkost u dětí 

• Naučte své dítě, aby se nebálo požádat o pomoc, když ji bude potřebovat. 
• Pokud víte, že se chystá nějaká změna, například stěhování, připravte dítě tím, že s ním budete mluvit o tom, co se bude dít a proč. 
• Snažte se sami nebýt přehnaně starostliví nebo úzkostliví. 
• U malých dětí může být užitečné odvést pozornost. Pokud jsou úzkostné z cesty do školky, hrajte po cestě hry, například kdo pozná nejvíce červených autíček. 
• Proměňte prázdnou krabici od kapesníků v krabičku na starosti. Přimějte dítě, aby své starosti napsalo nebo nakreslilo a „vložilo“ je do krabice. Na konci dne nebo týdne pak můžete krabičku společně roztřídit. 

Tip: Mohlo by vás zajímat, jak postupovat pro získání psychoterapie hrazené pojišťovnou. 

Každé dítě je jedinečné, a proto přizpůsobujeme léčbu jeho individuálním potřebám. Zároveň poskytujeme péči i celým rodinám, protože rozumíme rodinné dynamice. Neváhejte nás kontaktovat. 

Typy úzkostí u dětí 

U dětí lze diagnostikovat různé druhy úzkosti podle toho, čeho se nejvíce obávají. 

Separační úzkost  

U dětí je tato úzkost normální a důležitou fází raného vývoje. U většiny začíná ve věku 8 až 12 měsíců. Při běžné separační úzkosti se dítě může bát cizích lidí a necítí se bezpečně, když rodič není nablízku. Separační úzkost se obvykle zlepší v době, kdy děti nastoupí do předškolního věku. 

Pokud pokračuje i po tomto typickém vývojovém období, děti se mohou bát o rodiče nebo jiné členy rodiny a mohou mít potíže s chozením do školy nebo s pobytem mimo domov či rodinu obecně, případně mohou mít potíže s odloučením kvůli spánku. Pokud vaše dítě vykazuje extrémní úzkost nebo obavy z odloučení více než jiné děti v jeho věku, nepozorujete zlepšení nebo máte obavy, poraďte se s lékařem. 

Specifické fobie 

Strach nás chrání před nebezpečím, takže určitá míra strachu se u dětí očekává. Vaše dítě se může bát něčeho konkrétního, například bouřky, klaunů nebo různých věcí. Specifické fobie jsou však extrémní strachy, které nejsou úměrné skutečné hrozbě nebezpečí. 

Sociální fobie (sociální úzkostná porucha) 

Děti se sociální úzkostnou poruchou se v přítomnosti ostatních lidí cítí velmi nesměle. Mají takový strach, že se ztrapní, že se vyhýbají společenským situacím, a dokonce i mluvení ve třídě. Aby byla u dítěte diagnostikovaná sociální úzkostná porucha, musí být jeho obavy tak extrémní, že narušují každodenní život.  

Generalizovaná úzkostná porucha 

Generalizovaná úzkostná porucha je nadměrná obava a strach z řady různých věcí, které se vyskytují v každodenním životě. Obavy dětí nejsou způsobené ničím konkrétním a jsou natolik silné, že jim překážejí v každodenním životě. 

Panická porucha 

Děti s panickou poruchou mají období, kdy pociťují extrémní strach a úzkost spolu s fyzickými příznaky, jako je bušení srdce (palpitace) a závratě, nebo mohou mít pocit, že nemohou dýchat (dušnost). Tyto záchvaty paniky mohou přijít bez varování a obvykle odezní během několika minut až hodin. 

Jak se diagnostikuje úzkost u dětí? 

Úzkost u dítěte diagnostikují specialisté, kteří využívají kombinaci psychologických, psychiatrických a neurologických vyšetření. Lékař si také s vámi i s vaším dítětem promluví. Zeptá se vás na chování vašeho dítěte a na to, podle čeho poznáte, že je úzkostné. Lékař se s dítětem pobaví o všech příznacích, které pozoruje a probere s ním, v jakých situacích je pozoruje. Specialisté by měli pátrat i po dalších příčinách příznaků, mohou také doporučit zobrazovací vyšetření mozku. 

Tip: Zjistěte, jak poznat, že je čas navštívit dětského psychologa. 

Nevíte si rady? Vyhledejte odbornou pomoc 

Pokud je úzkost vašeho dítěte silná, přetrvává a narušuje jeho každodenní život, je vhodné vyhledat pomoc. Dobrým začátkem je návštěva praktického lékaře, můžete se ale také přímo obrátit na odborníky, například u nás v ATODA Medical.  

• Nabízíme komplexní přístup – kromě psychoterapeutů zahrnuje náš tým i dětské psychology a psychiatry. 
• Garantujeme objednání na konkrétní čas – vaše dítě nebude čekat v plné čekárně. 
• Pečujeme o celé rodiny – díky tomu dokážeme lépe porozumět a navigovat rodinné vztahy. 
• Zajišťujeme kontinuitu péče – v případě potřeby ihned zapojíme další odborníky z našeho týmu. U nás totiž najdete všechny specialisty pod jednou střechou a nemusíte tak navštěvovat několik ordinací na různých místech. 

Objednejte se na konzultaci a společně najdeme cestu, jak co nejlépe zmírnit úzkostné stavy vašeho dítěte. 

Použité zdroje:  

https://www.mayoclinichealthsystem.org/hometown-health/speaking-of-health/9-tools-for-helping-your-child-manage-anxiety 

https://www.medicalnewstoday.com/articles/how-to-help-kids-with-anxiety#contacting-a-doctor

https://childmind.org/guide/anxiety-in-children-quick-guide/ 

https://www.chop.edu/news/health-tip/when-your-childs-anxiety-worth-worrying-about-and-how-help 

https://www.nhs.uk/mental-health/children-and-young-adults/advice-for-parents/anxiety-in-children/ 

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/anxiety-in-children