Nízké sebevědomí trápí až třetinu dnešních dětí, často kvůli sociálním sítím a srovnávání s ostatními. Co s tím? Popíšeme konkrétní postupy, jak zvednout sebevědomí u dětí – dozvíte se, jak správně chválit, kdy zasáhnout a ve kterých případech vyhledat odbornou pomoc. Vše podložíme zkušenostmi dětské psycholožky z klinické praxe.

Nedostatek sebedůvěry může ovlivnit celý život vašeho dítěte. Naštěstí existují ověřené postupy na posilování sebevědomí i u malých dětí. Připravili jsme pro vás praktický návod založený na dlouholetých zkušenostech našich dětských psychologů.

Sedm osvědčených tipů, jak zvýšit sebevědomí dítěti 

„Spousta rodičů má často pocit, že je jejich dítě ,k ničemu‘ a nemá jej za co chválit. V každém okamžiku ale zkuste najít něco, co dítě udělá dobře – a dejte mu to najevo,“ vysvětluje dětská psycholožka Mgr. Monika Matějková. Proto začněme konkrétními technikami, které můžete začít ihned používat: 

1. Buďte předvídatelní – dítě potřebuje vědět, co může očekávat. 
2. Všímejte si detailů – když dítě něco udělá dobře, zaměřte se na konkrétní věci. Neříkejte jen „to se ti povedlo“, ale „všimla jsem si, jak pečlivě sis připravil všechny pomůcky do školy“. 
3. Oceňujte snahu, ne výsledek – dítě potřebuje vědět, že si ceníte jeho úsilí bez ohledu na to, jak dopadlo. „Dítě přetížené nadměrnými požadavky rodičů i školy má všechny předpoklady k neurotickému osobnostnímu vývoji,“ upozorňuje Mgr. Matějková. 
4. Dejte dítěti prostor pro vlastní rozhodnutí – dítě by mělo mít možnost rozhodovat o věcech, které odpovídají jeho věku a schopnostem. Nechte ho například vybrat si oblečení nebo aktivitu pro volné odpoledne. Tím posílíte jeho důvěru ve vlastní úsudek. 
5. Stanovte jasné hranice – děti se cítí bezpečněji, když znají pravidla. Srozumitelně jim vysvětlete, co je přijatelné, a co ne. V praxi to znamená jasný denní režim a jednoznačná pravidla. 
6. Mluvte o emocích – pomozte dítěti pojmenovat jeho pocity. Když rozumí svým emocím, lépe zvládá náročné situace. 
7. Vyhněte se srovnávání – každé dítě je jedinečné. Srovnávání se sourozenci nebo spolužáky často vede k pocitům méněcennosti. 
8. Učte dítě zvládat neúspěch – ukažte mu, že chyby jsou přirozenou součástí učení a růstu. Buďte svému dítěti podporou při překonávání překážek (ne jejich odstraňování), pomáhejte při hledání řešení. 

Kdy zpozornět ohledně nízkého sebevědomí u dětí a začít jednat? 

Mgr. Matějková odpovídá jasně a jednoduše: „Jednejte, kdy se vy nebo vaše dítě dlouhodobě necítí komfortně. Do toho, jak posuzujete chování svého dítěte, vstupuje samozřejmě váš subjektivní pohled, vaše dětství.“ Podívejme se na varovné signály, kterých byste si měli všímat: 

• Dítě se vyhýbá sociálním situacím nebo novým výzvám. 
• Často používá věty jako „já to nezvládnu“ nebo „já jsem k ničemu“. 
• Přehnaně reaguje na kritiku nebo neúspěch. 
• Má problémy s navazováním přátelství. 
• Podceňuje své schopnosti i v oblastech, kde se mu daří. 

Pokud tyto signály pozorujete, je čas začít jednat. Prvním krokem je otevřený rozhovor s dítětem – vyberte klidný moment a ptejte se, jak se cítí v různých situacích. Naslouchejte bez hodnocení a kritiky. Následně zkuste zavést pravidelné společné aktivity, kde bude dítě zažívat úspěch. Může jít o sport, uměleckou činnost nebo jiný koníček, který vaše dítě baví. 

Zároveň je vhodné upravit domácí prostředí. Vytvořte systém, kde dítě dostává přiměřené úkoly a zodpovědnost. Začněte od malých výzev, které dokáže zvládnout, a postupně náročnost zvyšujte. Každý úspěch oceňte konkrétní pochvalou. 

A především – pamatujte si, že děti velmi dobře vnímají nás a naše nálady. Buďte autentičtí ve svých reakcích. Naše emoce nikdy nejsou špatné nebo dobré, ty prostě cítíme. Otázkou ale je, jak s nimi pak naložíme. Často si myslíme, že děti vychováváme, když jim říkáme co mají nebo nemají dělat. Ale naše děti se učí hlavně nápodobou nás samotných – čili učí se tím, co vidí u nás. Co to znamená? Budeme například dítěti říkat, že se má zdravit, když se vchází do místnosti a sami to neděláme. Dítě to také dělat nebude. Děti jsou na tyto rozdíly mezi činy a slovy velmi citlivé – a pak zmatené a nejisté.  

Pokud se ale situace nezlepšuje nebo si nejste jistí dalším postupem, měli byste vyhledat odbornou pomoc. V ATODA Medical vám mimo jiné nabízíme individuální přístup a techniky šité na míru vašemu dítěti. 

Tip: Zjistěte, jak poznat, že je čas navštívit dětského psychologa.

Digitální hrozby a nízké sebevědomí dětí 

Specifickým problémem dnešní doby jsou sociální sítě a vůbec digitální technologie jako takové. „13 % dospívajících chlapců a 7 % děvčat je závislých na počítačových hrách; u facebooku nebo instagramu je to opačně – 13 % dívek je závislých na sociálních sítích,“ varuje Matějková.  

Děti tráví na sociálních sítích stále více času, což vede k neustálému porovnávání se s ostatními. Vidí upravené fotky, idealizované životy a zdánlivě dokonalé výkony svých vrstevníků. Tím vzniká začarovaný kruh s nerealistickými standardy a klesajícím sebevědomím. Zároveň se zkracuje jejich schopnost soustředění – zatímco dříve vydržel dospělý člověk plně koncentrovaný až 8 minut, současní dospívající udrží pozornost často jen 2 minuty. 

Tip: Mohlo by vás také zajímat, jak poznat a léčit ADHD u dětí.

Pro zdravý vývoj dětské psychiky bezpodmínečně stanovte pravidla pro používání technologií. Nejde jen o časové omezení, ale především o vytvoření prostoru pro skutečné zážitky, vztahy a úspěchy v reálném světě. Podporujte osobní setkávání s vrstevníky, sportovní aktivity a kreativní činnosti. 

Jako rodiče byste tedy měli: 

• Sledovat čas, který dítě tráví na sociálních sítích. 
• Mluvit s dětmi o tom, co na sítích vidí a jak se při tom cítí. 
• Vysvětlovat rozdíl mezi realitou a upravenými fotkami na internetu. 
• Podporovat reálné vztahy a aktivity mimo digitální svět.

Jak pracovat s úspěchem a neúspěchem 

Je vhodné nechat dítě prožít si negativní emoce. Oblíbená věta rodičů „Nebreč, nemáš k tomu důvod.“ zní po hlubším zamyšlení skutečně bizarně. Dítě nějaký důvod má a je užitečné, pokud si může jakékoli emoce prožít v přijímajícím prostředí – a naučit se je postupně regulovat.  

Mnoho rodičů se intuitivně snaží chránit své děti před (jakýmkoliv) neúspěchem. Vytvářejí tak ale „sněhové vločky“ – děti, které neumí pracovat s překážkami a selháním. Přitom právě schopnost zvládat neúspěchy je zcela nedílnou součástí procesu posilování zdravého sebevědomí u dětí. 

Naučte své dítě, že selhávání je normální – je to cesta k naučení se nových věcí. Problém nastává, když rodiče nenechávají dítě si věci zkoušet samotné nebo jim nedovolují selhávat v běžných činnostech (například ho nechávají pokaždé vyhrát ve společenské hře nebo ho nenechají odřít si koleno). Jak reagujete, když dítě rozlije skleničku? Ideálním řešením je podat dítěti hadr a pomoci mu to utřít. Zpráva, kterou tím dítěti vysíláme, zní: „Chyby se stávají, ale jsem schopný to napravit“.  

Když to zobecníme – pokud dítě zažije neúspěch, potřebuje především naši podporu a pochopení. Místo rychlého utěšování nebo zlehčování situace mu pomozte neúspěch zpracovat. Mluvte s ním o tom: 

• co se stalo, 
• co se z toho může naučit 
• a jak to příště zkusit jinak.  

Ukažte mu, že i vy děláte chyby a jak se s nimi vyrovnáváte. 

Úspěch na druhou stranu ale nemusíte přehnaně oslavovat. Důležitější je ocenit proces – jak dítě k výsledku došlo, jaké překážky překonalo, co se naučilo. Tím budujete jeho vnitřní motivaci a důvěru ve vlastní schopnosti. Je nám asi jasné, že není vhodné dítěti říkat: „Ty jsi hloupý“, ale stejnou kletbou může být i věta „Ty jsi tak chytrý!“. Dítě nám jako rodičům věří, co mu říkáme.

Ve světě totiž narazí na situace, kdy není chytrý – např. spolužák má lepší známku – a pak se musí vyrovnávat s tím, že zklamal představu rodiče o sobě samém. Proto je dobré, abyste se naučili oceňovat výtvor (výstup), a ne dítě. Říkejme raději: „Ten obrázek je krásný, moc se mi líbí“ a ne „Ty jsi tak šikovný“. Protože šikovní nemusíme být vždy, že?

Jak zvednout sebevědomí u dětí s přihlédnutím ke vlivu školního prostředí 

„Děti potřebují především vědět, že je za školní výsledky nebudou rodiče odsuzovat. Vidíme často případy, kdy si kvůli známkám přestávají věřit, přestože jsou v mnoha oblastech velmi šikovné,“ vysvětluje MUDr. Fabienne Kosová. Výzkumy potvrzují, že právě období nástupu do školy je jedním z nejdůležitějších momentů pro formování sebevědomí. 

Školní prostředí ovlivňuje sebedůvěru dítěte hned ve dvou rovinách: 

• První je samotný výkon a hodnocení. 
• Druhou a neméně důležitou rovinou jsou vztahy s vrstevníky a učiteli. Podle dlouhodobých studií má pozitivní vztah s učitelem významný vliv na rozvoj zdravého sebevědomí – dokonce může kompenzovat určité negativní vlivy z rodinného prostředí. 

Dítě by mělo ve škole zažívat především pocit kompetence – tedy vědomí, že dokáže zvládnout zadané úkoly. Proto je důležité volit takové vzdělávací aktivity, které odpovídají schopnostem dítěte a umožňují mu zažít úspěch. Zároveň by mělo mít možnost rozvíjet své silné stránky, ať už jde o sport, umění nebo jiné oblasti. Výzkumy ukazují, že nejefektivnější je kombinace autonomního přístupu (dítě zvládá samostatně úkoly, které odpovídají jeho schopnostem) s důsledným oceňováním snahy a procesu učení, nikoli pouze výsledků. Děti vedené tímto způsobem, vykazují vyšší míru odolnosti a lepší schopnost vyrovnávat se s neúspěchem.

Tip: Přečtěte si, jak vychovávat dítě s ADHD. 

Časté otázky rodičů 

Nejčastěji nám v souvislosti s posilováním sebevědomí u malých dětí pokládáte následující otázky: 

V jakém věku se nejčastěji objevují problémy se sebevědomím? 

„Problémy se sebevědomím začínají už ve školce, kolem čtvrtého až pátého roku života,“ upozorňuje Mgr. Matějková. „Do tří let je to v podstatě v pohodě, ale pak se děti začínají porovnávat mezi sebou. Kritická období jsou nástup do školky, do školy a později puberta.“ 

Jaké jsou typické chyby rodičů při snaze zvýšit sebevědomí dítěte? 

Mgr. Roman Mézl z týmu psychoterapeutů vysvětluje: „Častou chybou je přehnaná ochrana dítěte před neúspěchem. Rodiče ve snaze uchránit dítě před negativními pocity vytváří umělé prostředí, kde dítě nemá šanci naučit se zvládat překážky. Druhou extrémní chybou je naopak přílišný tlak na výkon a perfekcionismus.“ 

Jak poznat rozdíl mezi zdravým a přehnaným sebevědomím? 

„Zdravé sebevědomí se projevuje především schopností stejnou měrou přijmout úspěch i neúspěch,“ říká MUDr. Kosová. „Dítě se zdravým sebevědomím dokáže realisticky hodnotit své schopnosti, přiznat chybu a požádat o pomoc. Naopak přehnané sebevědomí často maskuje vnitřní nejistotu a projevuje se potřebou neustále se předvádět nebo ponižovat ostatní.“ 

Jak efektivně zvýšit sebevědomí u dětí – nebojte se odborné pomoci  

Nalijme si čistého vína – ne vždy si jako rodiče dokážeme poradit sami. Pokud pozorujete u svého dítěte dlouhodobější problémy se sebevědomím, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. V ATODA Medical nabízíme unikátní přístup k dětské psychoterapii, který kombinuje odbornost s lidským přístupem v příjemném prostředí. 

„Věříme v sílu terapeutického páru,“ vysvětluje psychoterapeut Mgr. Roman Mézl, který spolu s Lucií Mézlovou tvoří jeden z našich specializovaných týmů. „Jako manželé a terapeuti dokážeme lépe porozumět rodinným vztahům a dynamice. Náš společný přístup vytváří bezpečné prostředí, kde může dítě svobodně vyjádřit své pocity. Do terapie navíc přinášíme rovnou dva různé pohledy. To nám usnadňuje komplexnější pochopení situace a nalezení efektivnější cesty k řešení.“ 

Tento přístup se ukazuje jako mimořádně účinný zejména při práci s nízkým sebevědomím u dětí. Dítě má možnost vidět zdravou komunikaci a spolupráci mezi mužem a ženou, což samo o sobě působí terapeuticky. Zároveň může v bezpečném prostředí rozvíjet svou schopnost komunikovat s oběma pohlavími. 

Proč zvolit ATODA Medical? 

• Nabízíme komplexní péči pod jednou střechou – kromě psychoterapeutického páru máme v týmu také dětské psychology, psychiatry a další specialisty. 
• Objednáváme vždy na přesný čas – vaše dítě nebude trávit čas v přeplněné čekárně. 
• Poskytujeme péči celým rodinám – díky tomu dokážeme efektivně pracovat s rodinnou dynamikou. 
• Zajišťujeme návaznost péče – v případě potřeby okamžitě zapojíme další odborníky. 
• Komunikujeme v několika světových jazycích. 
• Ordinujeme v příjemném prostředí secesní vily. 

Budování zdravého sebevědomí je dlouhá cesta vyžadující trpělivost, důslednost a často i odbornou podporu. Po té cestě ale nemusíte bloudit – rádi vám pomůžeme najít ten správný směr. Objednejte se na konzultaci ještě dnes a společně najdeme cestu, jak co nejlépe podpořit sebevědomí vašeho dítěte, aby mohlo vyrůst ve zdravou a vyrovnanou osobnost.